Stará alegorie podzimu

28. září 2005 v 11:09 | k. toman |  Knihovna
Ve škole sme o liteře probírali Karla Tomana a mě zaujala jeno básnička Březen. A tak mi moje kámoška donesla jeho knížku, kde je plno jeho básniček. Jsou krátký a výstižný.

A protože už nám začal podzim, a ta básnička o podzimu se mi líbí ze všech nejlíp tak prostě si ji sem nemůžu nedat.

Rozmarný zlatník listy vytepal
ze zlata, bronzu, ze zamžené mědi,
je do trav rozhodil a větrům, dětem dal,
k hrám jejich zasněn hledí.
V měsíčných nocech, starý hudebník,
pro rozkoš hraje, střídá housle s flétnou
a hraje milencům a chytá ptáků vzlyk,
když výškou k jihu létnou.

A básník soucitný, jenž ztavil křeč
zrad, žalů, zklamání, jež srdce drtí,
na rosu rytmickou a v křišťálovou řeč,
sní o smíření v smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 co ? co ? | 9. října 2006 v 15:26 | Reagovat

co je na ni tak zajimavy?

2 sása sása | 9. listopadu 2006 v 23:15 | Reagovat

vzkaz pro ,,co?":zajímavý je na ní to ,že jí takový debilové jako ty nechápou!!!!!

3 pelos pelos | 13. listopadu 2007 v 19:18 | Reagovat

tak tohle je uplna kravina, to snad nenajdu na internetu normální básničku o podzimu, do prde....

4 pelalokos 10457 pelalokos 10457 | 13. listopadu 2007 v 19:22 | Reagovat

vzkaz pro ,,sása"  jak se to může někomu líbyt? spíš tomu komu říkáš debil má pravdu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.